English French German Italian Portuguese Russian Spanish
Právě připojeni - hostů: 82 
mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
mod_vvisit_counterToday1775
mod_vvisit_counterThis week6763
mod_vvisit_counterThis month24965

Locations of visitors to this page

 

Virtual Medlánky, simulátory, videa, fotogalerie, kalendář akcí ...

Opravy kompozitových modelů PDF Tisk Email
Napsal uživatel Laďas   
Sobota, 12 Září 2009 15:52

I přes finanční náročnost se u nás stále více rozšiřují celokompozitové větroně kategorií F3J/F3B/F3F. To je podporováno i skutečností, že v ČR existuje řada výrobců úspěšných modelů těchto kategorií.

Přestože většina majitelů těchto brusů si své modely hýčká, nelze se při jejich častém provozu vyhnout různým poškozením. Nosné plochy vyrobené v negativních formách sendvičovou technologií vynikají tuhostí a odolností, přesto se občas stane, že prorazíme náběžnou hranu křídla o kámen, větev (nebo vlastní nohu :-) a nebo v lepším případě na dokonale rovném a hladkém lesklém povrchu křídla vyrobíme alespoň nepěknou rýhu... Pokud jsou pro náš model dostupné u výrobce náhradní díly, není co řešit. Pokud ale je potřebný náhradní díl z různých důvodů nedostupný, nezbývá, než se pustit do opravy vlastními silami.

Postup opravy budu dále demonstrovat na kompozitovém „motýlu“ s proraženou náběžkou a křídle, kde bylo poškozené „zavětrování“ štěrbiny klapky a dále poškozená navazující hrana horního potahu křídla.

Létání s modely vyžaduje mj. i určitou psychickou odolnost jedince. Po poškození modelu je třeba odolat pocitu marnosti a model na místě vzteky „nedodělat“ rozšlapáním a nebo ještě hůře – zcela neekologickým spálením (skelnou tkaninu stejně nespálíte) :-)

 

Před zahájením opravy je potřeba model důkladně prohlédnout, osahat a např. kroucením a ohybem jednotlivých dílů zjistit rozsah i na první pohled neviditelných poškození. Např. možné oddělení sendvičových potahů křídla od nosníku je poznat až při kroucení křídla, kdy je slyšet posouvání oddělených částí po sobě. Pokud zjistíme, že je poškozen nosník křídla, je to zlé, protože u těchto modelů jsou nosné plochy extrémně namáhány a plnohodnotná oprava je téměř nemožná a vyžaduje dobré znalosti v oblasti mechaniky a technologie výroby kompozitů.

Co potřebujeme?

V první řadě musím zdůraznit, že použité materiály musí být kvalitní. Pokoušet se opravit kompozitové křídlo použitím letitého EPOXY 1200 není ta pravá cesta. Já používám laminovací epoxidové pryskyřice – buď od R&G L20 (viz  http://www.havel-composites.com) a nebo Letoxit (prodává např. http://www.reichard.cz). Kupujeme co nejmenší množství pryskyřice tak, aby nás to nenutilo je dlouho skladovat.

Pro přípravu epoxidového tmelu budeme potřebovat mikrobalony, nejlépe odlehčené 85 g/l  (viz  http://www.havel-composites.com).

Podle rozsahu poškození budeme ještě potřebovat skelnou tkaninu cca 100 g/m2, uhlíkovou tkaninu cca 160 g/m2, skelnou pásku, příp. uhlíkový roving.

Dále potřebujeme lepící pásku, tenký štětec, čisté injekční stříkačky pro přesné odměření objemového poměru pryskyřice a tužidla (používám 10 ml a 2 ml), rozříznutý PE nebo PP sáček jako podložku, nůžky, vhodnou stěrku pro tmelení (já používám místo stěrky žiletku Narex), brusné papíry pro broušení pod vodou zrnitosti 1200 a 2000, hrubší brusnou pastu (Silichrom), jemnou leštící pastu (např. na auta – pozor! kvůli umožnění budoucích oprav se vyhýbáme těm s přídavkem vosku).

Na závěr jsem si nechal barvu – používám kvalitní dvousložkové autoemaily, které vám specializovaní prodejci barev dokáží namíchat a natužené naplnit do tlakové nádobky (spray). V nouzi lze u olétanějších modelů použít i běžně prodávaný spray Aerosol Art (MOTIP) v odstínech RAL. Aerosol Art je speciálně vyvinut pro sprejery, proto má mimořádně velký podíl pigmentu - tzn. dobře kryje i v tenké vrstvě, je odolný, leštitelný a levný.

Pro úplnost uvádím, že Václav Vojtíšek (http://www.f3x.eu) pro řadu Stingů a Vikinga mj. používal:

žlutou RAL 1021, červenou RAL 3020, modrou RAL 5002

Oprava odlepených potahů od nosníku

Pokud zjistíme, že se nám odlepily v nějakém úseku sendvičové potahy křídla od nosníku, můžeme se pokusit je zase přilepit. Pokud tohle nastane, musí to už být po takové ráně, že určitě nebude problém s přístupem k lepenému místu. Pokud problém s přístupem přesto je, nezbývá než opatrně proříznout náběžnou hranu křídla a potahy od sebe oddálit a zafixovat v této poloze třeba vložením korkové zátky mezi potahy. Pro lepení je nutné použít co nejřidší pryskyřici (např. laminovací L20 nebo Letoxit). Aby pryskyřice ještě lépe zatékala do trhlinek, můžeme ji mírně zahřát. Ze stejného důvodu je vhodné pomocí regulovatelné horkovzdušné pistole (s raději co nejnižší teplotou, tak, aby se nám nevratně teplotou nezdeformovaly laminátové díly!!!) prohřát ještě před samotným lepením okolí lepeného místa. Namícháme malé množství pryskyřice, zahřejeme je a naneseme štětcem do kouta mezi potahem a nosníkem. Řídká pryskyřice se okamžitě začne vsakovat do trhliny. Pokud trhlina zasahuje i do míst, kam se nedostaneme, dělám to tak, že do kouta mezi nosníkem a potahem nanesu velkou kapku pryskyřice a s celým křídlem manipuluji tak, aby ta kapka natekla i do vzdálených míst. Až celá kapka zmizí do trhliny, nanesu další, až je celá trhlina zaplněna pryskyřicí. Poté je dobré křídlo odložit a zatížit např. telefonními seznamy.

Oprava probořené náběžky

Nejprve vyřízneme poškozené místo. Řezy by přitom neměly být kolmé k náběžce, ale vždy šikmé.

 

Ideální je, pokud máme k dispozici nějaké předchozí trosky, ze kterých lze použít zdravé místo.

 

Pokud vhodné trosky nemáme, musíme vyříznuté místo vyplnit balsou tl. cca 1,5 mm, kterou budeme muset alespoň na venkovní straně přelaminovat tenkou skelnou tkaninou. Každopadně v obou případech je dobré zajistit perfektní napojení tvarů pomocí lemu, který vytvoříme na spodní straně sendviče z prosycené skelné pásky.

 

Dvě vrstvy skelné pásky prosytíme pryskyřicí na folii a současně pryskyřicí potřeme okraj, na který lem bude nalepen. Po částečném vytvrzení nůžkama upravíme tvary lemu a namáčkneme je do správných míst (na vrstvu částečně vytvrzené pryskyřice). Správný okamžik pro tuto operaci je třeba vyzkoušet – pryskyřice musí ještě lepit.

 

Po úplném vytvrzení můžeme připravený díl vlepit do poškozeného místa. Všimněte si, že mám lem vytvořený na vlepovaném tvaru. Pokud by byl „zásek do náběžky“ větší, musel bych lem vytvořit na protější straně.

 

Po vytvrzení spoje přebrousíme okolí brusným papírem o zrnitosti 1200. Namícháme opět pryskyřici a do ní za stálého míchání sypeme mikrobalony, až nám vznikne poměrně hustý epoxidový tmel. Stěrkou vyrovnáme okolí vlepeného dílu. Po dokonalém vytvrzení vrstvu tmelu opatrně vybrousíme. Brousíme pod vodou, přičemž brusný papír máme přiložený na gumovou destičku tl. cca 4 mm, která se dobře tvaruje podle profilu výškovky, ale přitom nekopíruje drobné nerovnosti.

 

Po několikerém tmelení a broušení přejdeme na papír zrnitosti 2000. Po nástřiku plničem (spray od MOTIPu) místo ještě finálně přebrousíme. Na matném šedém povrchu plniče vyniknou i ty nejmenší nerovnosti.

Po zamaskování neporušených částí opravovaných dílů modelu můžeme nakonec přistoupit k finálnímu nástřiku a závěrečnému vyleštění.

 

Oprava rýh a drobných otvorů na sendvičovém potahu

Někdy se stane, že okolí poškozené plochy je plné rýh. V tom případě místa, kde se rýhy vyskytují jemně přebrousíme. Špendlíkem nahusto propícháme propadlá místa a po zahřátí do dírek vpravíme řídkou laminovací pryskyřici. Po ukončení práce přebytečnou pryskyřici setřeme hadrem, navlhčeným v lihu.

 

Po vytvrzení do těchto míst stěrkou natáhneme směs pryskyřice s mikrobalony a postup je dál shodný s předchozí opravou.

 

Pokud se ptáte, proč si ten motýl nesundám z trupu, pak vězte, že je to tím, že je z trupu do motýla protažená anténa (bez konektoru) k prutovce na koncovém oblouku toho motýla.

Oprava zavětrování křidélka a nebo klapky

Kompozitové modely mají většinou perfektně ošetřené štěrbiny zavětrováním, vytvořeným ze směsi epoxydu a plniva. Pokud dojde k jeho poškození, lze si pomoci následujícím způsobem.

Na čistém stole na sebe nalepíme tři vrstvy kvalitní samolepící pásky v délce o cca 3-4 cm větší, než poškozený úsek zavětrování. Páskou přemostíme (ze spodní strany) poškozený úsek zavětrování. Páska získá tvar okolních nepoškozených úseků a vznikne tak šablonka, na kterou naneseme směs pryskyřice a mikrobalonů.

 

Po vytvrzení dobrousíme přesně tvar horní strany nového úseku zavětrování a pokud naše směs pryskyřice a mikrobalonů má jiný odstín než originál, můžeme opravené místo přetřít barvou.

 

Pro zesílení opravovaného úseku ještě doporučuji na závěr namáznout po odstranění pásky ze spodní strany další vrstvičku směsi pryskyřice a mikrobalonů, přetaženou až do „zdravých“ úseků (před tím je potřeba tato místa mírně zdrsnit brusným papírem).

Následuje oprava a finální nástřik poškozené sousední hrany horního potahu křídla (postupem shodným jako u předchozích oprav).

 

Při přelešťování okraje opravovaných úseků pozor na skutečnost, že u kompozitových modelů je prováděn barevný nástřik do formy ve velmi tenké vrstvě. Lze snadno i leštěním ubrat z vrstvy barvy takovou tloušťku, že je to vidět...

Oprava laminátového trupu (doplněno v 04/2007)

Pokud dojde k porušení laminátového trupu tak, že se jednotlivé části od sebe oddělí a nebo se trup zdeformuje, je to vždy nepříjemné, protože na přesnosti opravy závisí to, jestli se nezmění letové vlastnosti modelu (změna úhlu seřízení, zatáčení,...).

Při opravě trupu je v tomhle případě zapotřebí postupovat podobně, jako když lékař opravuje zlomenou končetinu. Je dobré si připravit 4 ks něčeho, co lze použít jako dočasnou dlahu. Nejvíce se osvědčily kousky úhelníků např. 10/10 mm, které lze vyrobit z plechu na ohýbačce. Délka úhelníků by měla být taková, aby po přiložení na trup v místě poškození a ovinutí lepící páskou u jejich okrajů zbyl mezi nimi ještě dostatečně velký prostor pro samotné provádění opravy. Po provizorním sesazení trupu, přiložení úhelníků a jejich uchycení lepící páskou na jedné části trupu si složíme celý model. Následuje nejdůležitější fáze opravy - kompletní kontrola geometrie modelu, na kterou budeme potřebovat měřící přípravek pro měření úhlů náběhu, provázek, dlouhé pravítko, měkkou tužku a dost šikovnosti. Někdy je dobré, když nám třeba kamarád půjčí stejný nepoškozený model na oměření. Pokud je vše vpořádku, pojistíme dočasné dlahy dalšími oviny páskou a do roztřepených okrajů můžeme vpravit trochu laminovací pryskyřice, která po vytuhnutí ještě lépe zafixuje vzájemnou polhu dílů.

Nejprve si musíme uvědomit, jak by mělo vypadat ideálně opravené místo - oba oddělené díly by měly mít klínovitě odbroušené úseky v délce min. 50 mm (do ztracena). Odbroušený materiál je nutno při opravě nahradit prosycenou skelnou a nebo uhlíkovou tkaninou (podle materiálu trupu) v několika vrstvách tak, že první (nejspodnější) vrstva je svou délkou nejkratší, na ní je symetricky přilaminována o něco delší druhá vrstva atp. , až poslední vrstva má délku cca 100 mm. Takto vyplněné místo opravy by mělo mít podobné mechanické vlastnosti jako nepoškozený trup.

Tolik ideál. Myslím, že je jasné, že pokud bychom klínovitě obrousili obě části trupu po celém obvodu najednou, nikdy bychom je už neustavili do správné polohy. Proto máme trup sesazený a pojištěný ve správné poloze "dlahami". Popsané klínovité odbroušení materiálu tedy nejprve provedeme ve čtyřech okýnkách mezi "dlahami". Po vybroušení těchto míst namícháme laminovací pryskyřici a nejprve po zahřátí fénem a nebo horkovzdušnou pistolí (opatrně, aby se nám teplem trup nezdeformoval) dosytíme ponechané původní vrstvy laminátu, až zmizí veškerá bílá místa. Poté položíme ve všech čtyřech místech první dvě vrstvy prosycené tkaniny (100 - 160 g/m2). Necháme 24 hodin vytvrdnout a poté již můžeme odstranit naše dlahy. Dobrousíme dosud nepřístupná místa rovněž do tvaru dvojitého klínu a položíme i zde první dvě vrstvy prosycené tkaniny. Po jejich vytvrzení a vyrovnání povrchu prvních vrstev opatrným přebroušením můžeme pokračovat v laminování. Nyní již můžeme laminovat po celém obvodu najednou.

Po vytvrzení poslední vrstvy tkaniny naneseme stěrkou na opravené místo epoxidový tmel namíchaný z laminovací pryskyřice a mikrobalonů. Následuje broušení pod vodou, nekolikeré přestříknutí plničem a broušení, lakování, broušení a leštění - tak, jak je to popsáno výše u oprav křídel.

Při pečlivé práci opravené místo nevystupuje nad původní povrch trupu a tloušťka materiálu přibližně odpovídá původní tloušťce trupu. Horší situace je, pokud neopravujeme moderní trup F3B/F3F brousku, ale nějaký tvarově složitý trup elektry, makety skutečného větroně apod. Zde musíme vynaložit notnou dávku invence, abychom vymysleli umístění "dlah" pro zafixování polohy oddělených dílů. Tam, kde se na trupu vyskytují hrany a nebo zeslabení (např. otvor pro konektor, vypínač apod.) a dostaneme se rukama dovnitř trupu, můžeme do takových míst přilaminovat nějaká zesílení (z uhlíkového rowingu, tkaniny apod.). S výhodou lze v těchto případech využít metody popsané u lepení lemu na doplňovaném tvaru u oprav křídel - prosycení na folii, namáznutí místa zesílení pryskyřicí a přiložení až po částečném vytvrzení, bez potřeby jakékoliv fixace...

Až nějaký trup zase zlomím, přidám sem nějaké fotky z opravy. Prozatím prosím o strpení Wink.

Závěr

Výše uvedenými postupy lze při pečlivé práci opravit kompozitové modely tak, že jsou opravená místa běžným pohledem nezjistitelná. Nevýhodou postupů je velká časová náročnost a dlouhé technologické přestávky mezi operacemi. Oprava velkého poškození paradoxně trvá stejně dlouho, jako oprava nějaké prkotiny...

Roman Vojtěch (Lomcovák) v diskusi na svém webu popsal provizorní opravy křídel (pokud Vás poškození křídla potká třeba na soutěži, kterou chcete dolétat) pomocí materiálu z plechovek od piva a hliníkové samolepící pásky a dále zajímavý způsob vyplnění prostoru opravované části sendvičového křídla molitanem napuštěným v laminovací pryskyřici a následně vyždímaným. S použitím molitanu nemám vlastní zkušenost, ale dokáži si představit opravu křídla, kde chybějící potahy nahradíme basou, vnitřní prostor opravené části vyplníme takto vylepšeným molitanem a vnější povrch bude přelaminován tenkou skelnou (nebo uhlíkovou) tkaninou. Molitan po vytvrzení zajistí tvarovou stálost opraveného místa.